Od minulého týdne je dostupná konečná verze koaliční smlouvy stran patrně budoucí vládní koalice. Po zběžném pročtení mě v tomto dokumentu zaujalo několik bodů:
- bod 9.2 "Kvalitní legislativa" - budoucí koalice se mj. zavazuje "zajistit dostatečné podmínky pro přípravu kvalitních právních předpisů mimo jiné zvýšením kvality dopadových analýz nově předkládaných norem". Pokud to znamená jen nějaký zvýšený tlak na tvorbu ex ante hodnocení dopadů regulace (RIA) a takový zvýšený důraz nebude doprovozen institucionálními změnami a především zavedením procedury k provádění ex post hodnocení právních norem, tak to asi bude dost k ničemu.
- bod 9.5 "Smluvní strany se zavazují prosadit limit celkové výše úroků, zákonných sankcí a smluvních sankcí u peněžních závazků, který bude odvozený od výše zákonného úroku z prodlení." Ajaj, k jedněm z někdejších návrhů na přijetí zákonů proti lichvě jsem kdysi napsal toto a tohle. Z toho, jak je příslušný bod v koaliční smlouvě formulován, se mi zdá, že záměrem vlády bude hlavně zvýhodnit platebně nedisciplinované před poctivě splácejícími dlužníky a ty, kteří si půjčují hodně před troškaři (chápu to v tomhle ohledu správně tak, že "celková výše" znamená absolutní peněžní částku, nikoli výši úrokové míry, resp. "míru" dalších sankčních plateb v procentech?).
- bod 9.6 "Civilní právo a nový občanský zákoník", zde se NOZ označuje za hrozbu pro právní jistotu občanů, konstatuje se, že ale není realistické provést odklad jeho účinnosti, a vyslovuje se jakási temná hrozba ohledně budoucích změn NOZ. Pokud jde o podlamování právní jistoty, není skutečně nic lepšího než takovéhle lamentování a slibování blíže neurčených budoucích změn jednoho ze základních právních předpisů, který je připravován již skoro dekádu a jehož finální text už je, s prominutím, znám více než dvacet měsíců!
- část IV "Principy koaliční spolupráce", bod 10 položky C až F - poslanecké kluby koaličních stran, resp. jejich předsedové by se do budoucna měli účasnit projednávání vládních návrhů zákonů (ale alespoň z části patrně i podzákonných norem) už v exekutivní fázi, a to dokonce již v rámci vytváření legislativního návrhu před mezirezortním připomínkovým řízením. Nejdříve se musím přiznat, že si v tomto ohledu myslím, že aktivita poslaneckých klubů v této oblasti bude ve finále naprosto minimální. Ale pokud by se do přípravy vládních legislativních návrhů poslanecké kluby opravdu zapojovaly, pak bude celkem zajímavé, jaké důsledky pro charakter a úroveň legislativních návrhů ústředních správních úřadů to bude mít. Na jedné straně to lze považovat za prolnutí demokratické legitimity a kontroly již do fáze přípravy legislativy, ve které je poměrně snadné její výslednou podobu ovlivnit, přičemž není vyloučeno, že vládní návrhy směřující do Sněmovny budou účastí koaličních poslanců na jejich přípravě lépe uzpůsobeny k hladkému projednání v dolní komoře. V důsledku by mohly oslabit některé negativní jevy spojené s "byrokratickou" normotvorbou a na druhé straně by mohla také klesnout následná pozměňovačsko-návrhová aktivita vládních poslanců. Vedle toho ale není podle mne úplně jisté, je-li taková ingerence elementů moci zákonodárné do sféry moci výkonné zcela ústavně konformní. Vláda jako orgán moci výkonné má svou zákonodárnou iniciativu danou Ústavou, ze které naopak možnost Sněmovny zasahovat do realizace této pravomoci vlády (do doby předložení návrhu Sněmovně) nijak neplyne. V tomto směru bude patrně záležet na konkrétní podobě zakotvení příslušných postupů např. v jednacím řádu vlády, legislativních pravidlech atd. Na druhé straně se bohužel domnívám, že omezení "úřednicko-expertně-stakeholderovské" fáze normotvorby povede spíše než ke "zlidštění" přijímané legislativy a zefektivnění legislativního procesu ke snížení (už i tak někdy neslavné) odborné úrovně přípravy právních norem. Pokud by poslanecké kluby skutečně aktivně do této fáze přípravy zákonů vstupovaly, je také celkem pravděpodobně, že gestoři příslušných zákonů budou častěji (alespoň u návrhů, u nichž by nárůst politické diskuze před úplným zformulováním návrhu byl jednak pravděpodobný, a jednak z hlediska předkladatele nežádoucí) sahat k obcházení standardního legislativního procesu (např. poskytování hotového materiálu přímo k poslaneckým iniciativám); to by samozřejmě kvalitě a konsensuálnosti navrhovaných legislativních aktů rovněž nepřispělo. Podobně nejednoznačně na mne působí také možnost účasti předsedů koaličních poslaneckých klubů na zasedání Legislativní rady vlády. Na jedné straně by LRV měla být odborným poradním orgánem vlády, který posuzuje návrhy vládní legislativy toliko ze stanovených hledisek, která by neměla být v ideologickém smyslu politická, a účast politiků jistě přispěje právě k politizaci projednávání návrhů v orgánech rady, resp. ve "velké" LRV. Na druhé straně není zcela vyloučené (samozřejmě, je to taková idealistická varianta), že by přítomnost zástupců zákonodárného sboru, zvláště pokud by se tito již předchozího projednávání návrhu účastnili, mohla omezit dnes dosti běžné zásahy LRV do ryze věcných otázek předkládaných legislativních návrhů (což je praxe poněkud problematická např. s ohledem na to, že v orgánech LRV jsou v některých případech účastni zástupci předkládajících rezortů, kteří zde pak mnohdy zahlazují kompromisy, sliby a ústupky "utrpěné" např. v mezirezortním připomínkování, nebo jednoduše vzhledem k poměrně snadné možnosti prolínání ryze partikulárních/individuálních zájmů, či v horších případech jen okamžitých nápadů a vágních přesvědčení).
...
A trochu z jiného soudku - Journal of Institutional Economics ponechává do konce ledna 2014 zdarma přístupné aktuální vydání: Elinor Ostrom Memorial Issue. Tedy vzhůru, stahujmež!
Žádné komentáře:
Okomentovat